Starý, Jaromír: Drsné básně, nám je krásně

Levá dáseň,

pravá dáseň,

a už zase vznikla báseň.

Básním stále znova,

je to báseň snová.

Čtěte dál a s úžasem

nejsem žádným mamlasem.

Obohatím Vaši duši,

kdo je moudrý, ten už tuší:

„Tahle kniha to je skvost,

zhltnu ji jak můj pes kost“.